Jen si tak trochu písknout

Není tomu dlouho, ale asi tak ještě před třiceti lety tu na Gomoře žili jen kanárci a pár cizinců, co bys na prstech jedné ruky napočítal. Byla to doba, která ještě neznala mobilní telefony a i normálních telefonů tu bylo poskrovnu. Pro civilizaci byl ostrov Gomera ostrovem téměř úplně zapomenutým. Bylo tu jen malinko cest, protože ten ostrov byl a je velmi divoký a z jednoho konce na druhý se víceméně dalo přejít jen po kozích stezkách. A protože ostrov je vulkanického původu, byla každá návštěva příbuzných ve vedlejší vesnici slušný turistický výkon.

Znáte to, chodit se nikomu moc nechce. I Gomeřané jsou líní. Vymysleli si proto unikátní řeč, se kterou na ty divoké kopce vyzráli. Naučili se pískat. Nemylme se ale, to není jen tak nějaké pískání. To ne. To by jim bylo málo. Oni se naučili pískat, jako když mluvíš. Toto gomerské halekání je mistrovským dílem, nádhernou řečí, kterou řekneš vše. I presidenta Havla mi tu na mé poslední návštěvě vypískali. Však také jsou gomeřané na svůj pískot pořádně hrdí a právě teď běží proces, ve kterém se snaží tento unikát zapsat do památek UNESCO. Já jim držím palce, třeba si paní Havlová u nich koupí residenci a bude na stará kolen si pískat s nimi.

Na procházkách s kondičkou

Dnes už je všechno samozřejmě úplně jiné. Pokrok nezastavíš. S Evropskou unií v zádech se tu postavilo mraky silniček a desítka tunelů, které se urputně zakously do zdejších kopečků. Pískání zbylo jen  na penzionované a z mladých tu pískají leda Italové na holky v krátkých sukních. A i turisté dorazili. Naštěstí jich ještě není moc a nepřekážejí si. Aby také ne. Plážiček je tu jen trochýtek, a tak před těmi nejcákavějšími turisty je ostrov stále uchráněn. Přes všechen tento pokrok to podstatné zůstává. Ostrov je pořád krásný až k umření.

Však to také pěšáci setsakra vědí. Každý rok sem přijíždí víc a víc turistů s hůlkami. Jestliže Češi pořád ještě vyhledávají destinace, kde se dá skotačit s vlnami, tak Angličané v množství nikoli  malém zas vyrážejí sem, aby si prošli tento pořád ještě zapomenutý ráj. Ráj třeba jen proto, že je to ostrov tak příjemně malý, že za jeden jediný den jste schopni zažít úžasné pohledy na další tři ostrovy Kanárského archipelagu, na La Palmu, Tenerife a El Hierro. A večer se poté ještě před svým apartmánem vykoupat a v noci popít vínko na balkónku a pozorovat měsíc.

Je to ostrov zázraků, kde se můžete nechat vyvézt autobusem kousek pod nejvyšší kopec Garajonay, a pak rozkutálet do všech možných tras. Nebo si můžete zaskočit na vínko do městečka Vallehermoso, a opět si pak nastoupat na jinou svoji oblíbenou trasu. A nebo máte chození již dost a jeden den si chcete odpočinout? Dobře děláte, ostrov si pro vás připravil odpočinutí v tropickém vavřínovo-cedrovém pralese, který je od roku 1986 zapsán jako kulturní dědictví v památkách UNESCO nebo vám nabídne návštěvu Dračího stromu, který asi znáte z ostrova Sokotra.

Víte, je mnoho míst, kde stojí za to se procházet. Jen ta krásná La Gomera je toliko jediná. Ale teď asi už pšt nebo nás tam bude už příliš mnoho.